Jen co jsem si Okem velryby stáhla, spatřila nádhernou modř úvodního obrázku a začetla se do prvních řádků, byla jsem tak vtažena, že bych nejraději všeho zanechala, uvařila si horký šálek čaje a hodiny četla… Okem velryby naprosto rezonuje s mým nynějším rozpoložením a s mými otázkami, kdo jsem. Dotkla se mne hluboce a doteď cítím její laskavé pohlazení, inspiraci, motivaci. Líbí se mi moc, jak jsi propojila sdílení tvého životního příběhu a jak jsi byla autentická, až na dřeň – se sny a inspiracemi, co my, jako čtenáři, můžeme v každodenním životě udělat. Velmi jemně, nenásilně, motivačně. Sama jsem si vypsala několik krásných mot…

Jako čtenář jsem měla pocit, že se probouzím a uzdravuji s tebou. Jdu za svým srdcem a na závěr s tebou dokáži plout na loďce lásky. Napsala jsi nádherný příběh a já ti za něj moc děkuji. Velmi se těším i na meditace. Mám z knihy takovou radost, jako bych ji napsala já či co. Je to tak motivující! Že se sny plní, že mám okolo sebe lidi podobného ražení.

Cítím vděk… Víš, stále někde hluboko uvnitř cítím jakousi vnitřní radost, hravost, uspokojení, motivace. Jako malé dítě těšící se na Ježíška. A ptám se v duchu, odkud ten hřejivý pocit pramení? A pak si vzpomenu, jéé, to ta tvoje Velryba! 🙂

Žije ve mně. Se mnou. Uklidňuje. Velryba jakoby dokázala vše pokrýt jakousi příkrývkou lásky. Janičko, tvoř a piš dále, těším se na všechny tvé další “děti” tvého tvůrčího flow!

Inspiruješ mne nadále v psaní mé knížky. Nevzdat se, vytrvat, nepochybovat moc. Užít si tvorbu. Hrát si. Děkuji moc za vše a přeju kupu nádherných kouzelných plaveb!